Anotace: mno, proč sem se jen musela takhle slepě zamilovat?:'(
Kluk v černém kabátě,
já jsem z něho jak na drátě.
Popletl mi hlavu,
já jsem jako v tranzu.
Kluk v černé kabátě,
je tak zvláštní,
jinačí než ostatní.
Mé srdce se ted tápí,
to jen tak někdo nenavrátí.
Je mi na nic,
on mě trápí nejvíc.
Kluk v černém kabátě,
je krásný jak červánky,
já pohledím do dálky.....
Vidím pouze kluka v černém kabátě,
ale ne, je snad jediný na světě?
Kluk v černém kabátě,
je tajemný jak noční les,
bála bych se do něj vlést...
Jeden jeho pohled,
mé srdce roztaje,
jeden jeho dotek,
mé tělo utone,
utone v radosti,
utone ve štěstí.
Toho kluka v černém kabátě,
miluju jak ještě nikoho na světě!
je tajemný jak noční les,
bála bych se do něj vlést...
To je hezky působící metafora.
16.04.2008 20:37:00 | ludmil
:-)
já nosím tvídovej
je to spíš takovej pokus o jakousi "elegii" :-)
poesie snada ani né
01.01.2008 14:41:00 | melancholik