Prokletí

Anotace: Opět jedno ohlédnutí, za tím co bylo, co už dávno vymizelo, přesto se to může stát zas. Doufám, že už tu hloupost vezme ďas, mě milovat zas se zachtělo.

Po zádech mi běhá mráz,
prokletí mé ozvalo se zas.
Naděje zmizela, mé duše
ztratil se jas, nechci žít bez lásky
tak k čertu vem mně ďas.

Ruce se třesou,
v hlavě mám zmatek,
čekal sem na lásku
jak Robinson na pátek.

Píšu teď zoufale sám pro sebe,
„Proč mi lásky nedáš?“,
volám tiše do nebe.

Má vůle zmizela,
země se zachvěla
a já pochopil, že to byla výchylka malá.

Štěstí a láska, to pro mne není.
Cítím ten chlad, mé srdce kamení