Jen smutek prázdných perónů

Anotace: Život není spravedlivý aneb blues chudého zklamaného snílka...

Jen smutek prázdných perónů,
v blikavém světle neónů,
dýchám vzduch s vůní freónů
buď sbohem, moje dívko snů!

Říkám si,vlak už nepřijde,
tak ztěží odkudsi vyjde,
asi teď randí si jinde
mně potají dala kvinde.

Co já teď s touhle kytičkou,
jež špatně ladí s rukou mou,
která nahoru dolů skáče,
když otřásám se v rytmu pláče

kterému se už nebráním,
to konec znamená, já vím...
Proč dávala mi naději,
a nepřiznala raději,

že se mnou si jen zahrává,
směšná zdá se jí touha má,
a pro ni neznamenám nic,
nýmand a rytíř z Nemanic,

co na bradě své mléko má,
ona spíš "zralé" uznává,
co titulem se honosí
a kufry svoje nenosí,

kdes v baru super hotelu
sedají se svou dívkou snů,
laciné drinky nepijí,
cucají svoje daikiri

nebo si, ovšem s nóblesou,
upíjejí tu sherry svou,
bohatstvím obklopeni jen
hoví si takto den co den...