Pohledy

Ty´s tak nádherná
do ranních mlh zahlédlá,
sluncem již v dávných nocích,
proud vlasů voní otevřeným oknem,
prochází mnou proud citu,
jež nevyvřel,
pak se ke mně otáčíš.

Ty´s tak nádherná,
z doteků noci stále horká,
krůpěje rosy vysál denní svit
Líbám slyšící víčka,
hladím vidoucí dlaně,
svět odráží se z očí.
Já zbarevněl ti do srdce,
mlčky a svítivě krájím tmu.

Ty´s tak nádherná,
temný stín od bílé hole
křižuje tvé tělo,
díváš se z okna,
pod ním dav pádí ke Golgotám,
nevidíš to, co oni.
Splétáš můj dech do pohledů
jež v dotecích prozřely.

Vidno už hodnou chvíli.
Bezbranné krásno zalévá srdce,
mlčky zašeptám: "Miláčku"...
Ke mně se otáčíš.