Do stejné vody nevstoupíš ..

Když odcházel jsi z rána,
byla to velká rána.
Stačilo mi jen pár vět
a zhroutil se mi celý svět.

Řekl jsi: "Promiň, mám tě rád,
ale chci být už jen kamarád".
Prý cítíš to tak už pár dní,
já nemám být tvá poslední.

Byly to pěkné dva roky žití.
A teď chceš zas jiné natrhat kvítí.

Uplynul čas, jak divoká voda.
A ty jsi tu zas a chceš mě znova.
Díváš se na mě a oči se ti lesknou.
Prý nevěděl jsi co máš a je ti teskno.

Jak moc jsem tehdy chtěla,
slyšet tahle slova.
A snila o nich tiše,
s bolestmi ze zrady v břiše.

Ale dnes jsem už jiná.
Však ty víš ..
Do stejné vody dvakrát nevstoupíš.