Země si vyšla
v nylonkách k nebi.
A my teď zalévaní
začneme růst.
Pečovat o zrníčka.
Škubeme plevy.
Z listenů obnažených
kape nám půst.
Zapadlo slunce
do tlamy nenasytné.
Před svitem skomíravým
hledáme skrýš.
V rozpacích rozbíjíme
svou lávku od naděje,
do hlubin promáčených
padáme výš.
Zvoníme umíráčkem.
Paprsku pobledlému
na hranách rozjásaných
steleme rov.
Svým dlaním k pohlazení,
pohledům uplakaným,
tisícům spolykaných
milostných slov...
V rozpacích rozbíjíme
svou lávku od naděje,
do hlubin promáčených
padáme výš.
tak tohle nemá chybu,krásné obraty....:-)
10.01.2008 10:40:00 | Monsignore