Óda na rudé růže

Říkáš si,
co jedno poupě v lásce asi zmůže,
byť by to byla právě rudá růže.
Já však pravím,
květem, klidně nech se ovládati,
neboť nejhlubší z citů ti přišel zvěstovati.

Věř, že
neznámý plachý dárce
do toho květu vložil své srdce.
A proto
přivoň k plátkům svojí růže,
ať jeho láska prostoupit tě může.

Tak dej nadzemská sílo,
ať navždy rudé růže kvetou
a dál zamilovaným hlavu pletou.
Dej nebeský pane,
ať po celém světě lásku šíří
a proniknou do srdcí, ke kterým míří.

... kéž navždy rudé růže kvetou!