Pustila jsem Tě do sebe.
Tajnými vrátky.
Nikdo je neznal,
a já od nich kdysi zahodila klíč.
Pak mi Tě osud nadělil:
měla jsem právě narozeniny,
a Ty jsi dorazil.
Můj dárek.
Na dobírku, a na krku Ti visel klíč.
Odemkli jsme spolu,
a já užasla !
Stala jsem se objevitelkou
vlastního Nového světa.
Ten klíček
jsem Ti pověsila zpátky na krk,
schovala pod tričko,
a Tys ho zatím nesundal.
Je napořád Tvůj.
Nebude mi chybět.
Znám cestu.
A mám od Tebe jeho dvojče.
Přivázals mi ho k zápěstí,
červenou sametovou stužkou.
Stejnou,
co nosíš Ty.
Nikdy ten samet nesmotám.
krásná věc.Je fajn vědět,že někde v našem probádaném nitru je přeci ještě kousek pro naše tajemství..1*
14.01.2008 17:59:00 | cevert