Pohled
Pohled
Anotace: do odrazu duše...
Někdy mám křídla andělů,
jindy zase motýlů,
to když chci létat...
Někdy mám boty z olova,
jindy skoro doslova
všeho chci nechat...
Někdy náladu mám bojovnou,
neklečím na kolenou,
nebudu plakat...
Někdy mám ruku nataženou
a jsem tou slabou ženou,
která chce hýčkat...
Někdy mám na tváři úsměv
a nepoznám žádný hněv,
chci jen tancovat...
Někdy mě od slz pálí tváře,
když slyším kolem lháře,
prý pravdu říkat...
Někdy se chci se životem rvát,
svou lásku do světa řvát,
když mám Tě blízko...
Jindy chtěla bych jen dlouho spát,
když láska přestává hřát
a mně je úzko...
Poslední tipující: Pavelpaja, Milásek, zzlatý, Meriel, cevert, pavlis, Monsignore, bobi bobie, Nikytu, p.a.j.i.s.e.k., ...
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk23.01.2008 08:48:00 zzlatý
Každý se nějak naladí,
že každý jinak - nevadí,
protože nejsme všichni stejní,
jsou prodejní i neprodejní...
16.01.2008 22:17:00 Nikytu
Když slunce se skryje a nastane tma,
nezbývá, než zapálit svou vastní louči - naději.
16.01.2008 15:27:00 s.e.n
Obojí je žádoucí-někdy slunce jindy mrak.
Jen nezůstat uprostřed ani ryba,ani rak.
16.01.2008 08:12:00 Bean
nškdy je něco z dohledu..
je třeba popojíti..
a potom se bez ohledů
té krásy nabažiti :o))
povidlofka okřídlená šelmo..
