Anotace: ...
Rozpletu klubíčko
do kterého se choulíš
upletu pár tišících slov
obleču do své náruče
a generál Strach
zavelí vojsku obav
stáhnout se z tvé země
Poté si tě odnesu
na náš vrchol
zadýcháme se oba
já se ti podívám do očí
a přečtu si v nich ten román
snad už po tisící
tě požádám o podpisy
do mých památných míst
Blíží se ta chvíle
kdy všechny zvuky
postupně převlečou kabát
a my si absolutním tichem
vyjádříme naší
nepopsatelnou lásku
22.01.2008 16:30:00 HarryHH
... v mé představivosti ...
.... .... nevyslovitelná slova lásky jsou ta,
co drmolí rty, kutálející hlavy odsouzence ...
který na jejím špalku ... ztratil definitivně hlavu ... :-))
22.01.2008 16:19:00 smudlinek
Mě se nelíbí slovíčko nevyslovitelnou, nevyslovuje se mi a ani nečte moc dobře :-)
Děkuju za komentík
22.01.2008 15:42:00 hanele m.
krásná - jen bych - já teda být autorkou - na konci tu nepopsatelnou lásku vyměnila za nevyslovitelnou - kvůli tomu tichu právě
20.01.2008 00:12:00 Levandule
Krásná báseň, Šmudlínku... Marcellka si Tvé kouzelné ticho vážně zaslouží... a myslím, že Ti netiše poděkuje :-))
18.01.2008 17:50:00 uživatel smazán
prostě super tip .. a zdravím tu, které jest tato báseň věnována !! :-)
18.01.2008 12:58:00 Nút
Tím tichem
dá se mnohdy říct
mnohem víc..
než spousty slov
jež jsou jen písmeny
poskládanými do řádku..
Supernádherná :o)))
18.01.2008 10:22:00 PatriceB
Velmi pěkná metafora s tím absolutním tichem, které je tak vzdálené a odevzdané své vlastní bytnosti. Prostě nám nedovolí vstoupit do svého teritoria. Ono ticho pravděpodobně ví proč tak činí. Jinak velmi hezká básnička. Tak pa