Zapomenu...

Anotace: ....člověk by řekl, že už vlastně ani nevěří...ale vlastní sny a touhy mu to nedovolí...

…někdy ani vysoký podpatky
nestačí na dotyk

Přesto i přeceňované pocity
zůstanou vysoko pro oči
zavřené smrtícími prsty

A šedem zahltila se
i krása dlouhých řas,
co spolykaly všechny pohledy
- měly patřit srdci…

Sedící, krčící se, spící…

V máminým šatníku
S holými dřevěnými ramínky
Hledám tu vůni,
co zůstala mi na krčním důlku
…potichu sedět

/Není to fér, že našla jsem lásku…/

a pak vysoko nad lucernami
jednoho večera
ztratila jsem pár taktů
svojí hořké přecitlivělé písně

/…abych mohla vzpomínat…/

...pro polibek

Tak řekni
...když ztrácíš…

... Proč vůně, tóny
a svůdné pohledy na podpatcích
vlastně vůbec nic neskryjí?

Mami?

.
.