Každý den si uvědomí,
jak snadno se život změní.
Pak v obraném postavení,
krůček od své samoty.
Radost háže v zapomnění,
uzamyká do vězení.
Hledá pomoc, která není.
Utíká... a... jsi to Ty.
S maskou smíchu
sedíš v tichu,
ale uvnitř cítíš chlad.
S maskou smíchu,
skrze pýchu,
bojíš se, že mám Tě rád!!!
V pekle? A není spíš peklo tady na světě? Skoro nevěřím, že může být i jinde. ;-) A ta básnička je úžasná! Úplně se tu rozplývám... ...jako tabulka čokolády v teple.
06.10.2008 13:43:00 | Anita Buchtová
jj, peklo... přijď mě tam někdy navštívit... :). Hezky to píšeš.
13.03.2008 22:35:00 | drsnosrstej kokršpaněl