jednou se potkali

Ve vzrostlé aleji je to už spousty let,
tam se dva potkali,
děvčátko překrásné
a mládenec jak sám svět

Stáli tam, koukali,koukali skrze vše,
jednou tam potkala dívenka mládence.

A bylo vše nádherné, slunce i ptáků zpěv,
kol zastavil všechen spěch
a pro oba i smutný čas.

Však……………………

Náhle se setmělo, slunce se schovalo
i jejich úsměvy pohasly nakrátko,
byli tak zasnění chlapec a děvčátko.

A pranic nedbali pohledů starých lip,
na ně se dívali, jak na sto předešlých,
kteří se potkali pod jejich větvemi.

Sami je chránili, jak může jen chránit
strom,
přikryli všednost i všechen shon a žádné starosti
neměli nakrátko.

Pro tenhle okamžik žil jenom chlapec.
Žilo i děvčátko………………….