Pohladit

Anotace: Ten lehoučký dotek.je krásný, ale co když nemůže být naplněn? A přesto tolik znamená..

Sedíme spolu. Dívám se a poslouchám
tvé nitky spřádaných slov pro
mou duši. Rychle podléhám
a ptám se:,,Dko jsi?Kdo?"
Za závojem očí v auře tvojí,
očí jiskry šlehají do tmy
s medovými vlasy vlají
v myšlenkách mi utkávají sny.

Poslouchám a také se soužím.
Jen natáhnout ruku trochu víc
a pohladit stále více toužím,
ale ze snů zbývá těžké nic.
¨Stále jen v duchu snít
a ruku napínat mi zbívá
touha a sen v nitru zžírá
jen protože chci pohladit,
proto se vždy musím v prach obrátit.