Ach jo! On nepíše!
Třeba čeká až napíšeš ty?
Když ale...
Co ale?!
Já nevim!
Pořád vidim jeho úsměv
Pořád cítim jeho ruce
Pořád vidim jeho oči jak se sladce dívají
Pořád cítim jeho rty jak mě něžně líbají
Tak mu napiš!
Napíšu...
To prožívám taky ..Prožívala. Já nenapsala. Je konec.. Ale jeho polibky cítím stále!
15.05.2008 17:36:00 | SWEET13
něco podobného se mi nedávno stalo.. jen jsem se nakonec rozhodla nenapsat... asi to byla chyba...
27.01.2008 17:36:00 | Demony
Jo dvě já, dvě svědomí, dva hlasy, dva názory... a to nemoci se rozhodnout, to jsem celá já...Pěkný...možná ani nevíš, ale pomohlo mi to
23.01.2008 15:13:00 | jaňa