Snad

Možná to tak mělo být,
měl jsi mě zas objevit,
když naše pohledy se setkaly,
a rty naše nelhaly.

Kamarádství bylo krásné,
pro nás tolik vzácné,
tvoje ústa dotkla se mých,
a lásku život na mě dých.

Najednou je tu zas,
něžností a lásky čas,
nic tomu nebrání,
mít rád ale potají.

Lásku před světem skrývat,
do tvých očí občas se dívat,
můžu tebe mít,
až z těch posledních.

Čekat zas a znova,
až nastane správná doba,
kdy ty ke mě přijedeš,
a znova mě obejmeš.