Nevím...
Nevím co dělám
Nevím...
Nevím jestli spím nebo bdím,
nevím jestli zvracím nebo jím,
nevím jestli bdím nebo sním.
Moje duše opustila mé tělo,
bolest do mě udeřila jako dělo.
Něco zlého se stalo,
Mé srdíčko neuspělo.
Má duše si po světe chodí,
má duše si zřejmě hoví.
Ovšem tělo se k zemi kácí,
když tebe, má lásko, ztrácí.
Dosti pěkná básnička. Fakt se mi líbí. Možná už jen proto že jsem čekal 18 let mám to samé. Jenom zklamání, boles a samou tmu. Bohužel, přez to že jsem nechtěl, zvykl jsem si na to. Jenom piš dál. Budu si tvoje díla číst stále a stále.
18.03.2008 01:44:00 | Mirusek
hm...přemýšlím co k tomu napsat, abych neurazil a povzbudil. Vybrala sis námět, který se objevuje docela často, čekal jsem, že mu dáš snad jiný projev. Na druhou stranu začínáš a teprv se rozepisuješ a některé pocity ze sebe prostě potřebuješ dostat. Takže piš dál...a uvidíme, jak se vypracuješ.
04.02.2008 10:24:00 | Kyle
Hezky vybásněná bolest. Až budeš za několik let číst si tuto svoji básničku už se jen pousměješ a vzpomeneš si, jak jsi krásně trpěla.
27.01.2008 20:27:00 | J.Švihovský
kdyz ztratis kohokoli na svete, bude to vzdycky bolet, ale teprve az ztratis sama sebe budou ostatni opravdu daleko a bude to Bolet
nesmis se bat :-)
27.01.2008 19:43:00 | Zamilovaná do nezamilované doby