Znám jedno místo
Znám jedno místo
Znám jedno místo, plné vroucí něhy,
často v něm pobývám, sama a toužící.
Zelené ticho a řeka mezi břehy,
prokvetlá tráva, vzduch sluncem vonící.
S harfičkou sedává tam malá vodní paní,
písněmi o vodě si zkrášluje svůj čas.
Opřená o strom se dívám na svítání,
jak slunce rozmarně rozlévá svůj jas.
Zelené pastviny, v čase kuropění,
jak obláčky bělají se ovce na stráni.
Přečistá chvíle, v duši sladké chvění,
v mém srdci je blaženost, ale i čekání.
Ty víš!
Mám jedno místo, které nikdo nezná,
pod lesním mlázím je dobře ukryto.
Najdi ho, prosím! Povede tě hvězda.
Kolik slz z lásky bude jen prolito?
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
To je tak nádherné, že je to těžké vyjádřit prostými slovy. Snad to dokáže pár veršů...
Taková místa také znám,
častokrát na ně vzpomínám,
občas i zabloudím tam tiše
do té své pohádkové říše,
vzpomínám, co čas dal i vzal,
a pak zas v míru kráčím dál,
snívám si o tom, co už není
a jen se bojím probuzení...
Každý takové místo měl,
snad časem na něj zapomněl,
však když je večer kouzelný,
vzpomínka srdce rozezní
a on náhle prožívá zas
ten dávný blaženosti čas,
a pro pouhý okamžik ten
stává se něžným básníkem,
napíše něžných veršů pár,
jimž svěří vše o co kdy stál,
věří, ač trochu se i bojí,
že navrátí zpět Lásku svoji...
10.02.2008 17:27:00 | Kozoroh 1
Ano, vodní paní. Když jsem byla dítě, žila jsem blízko Labe a měla jsem pocit, že tam je.
28.01.2008 16:25:00 | Maura
