Son visage exprime la douleur
Son visage exprime la douleur
Anotace: Bílý kočky nosí smůlu.
S osadníky z Kataru
Od svítání
Miluju Barbaru
/do svítání jen sebe/
Pod koly hlučně mží
Jako noci nad Temží
/probdělé a smutné/
Čas se zastavil
Ve smyčcích
Bas
A hmatatelném
Tichu
Kde hlučně
Sténám
/nestydím se za to/
Ve vypůjčených
Šatech
/od víly/
Řasy mi padají
Pozvolna
Do tvých úst
Mezi ste(h)ny
Se ti snažím říct
Že chci být znovu tvá
Poslední tipující: Lisa.Ginmi, night.rainbow, Barunka=o), Lukáš Rymeš, jitro, GirlFromTheRain, lennerka, Trewish, Ishtar, Bíša, ...
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk02.02.2008 18:20:00 Lisa.Ginmi
Máš svůj styl a to je dobře - není druhého člověka se stejným jazykem duše. Z tvých básní na mě dýchá ještě něco jiného než prosté okouzlení slovy. Ta slova jsou totiž nejen originálně zvolená a procítěná, ale také hluboce smysluplná - myslím, že musíš být velmi moudrá bytost ;-)
29.01.2008 17:04:00 Barunka=o)
i mně též komentáře nejdou...hlavně v případech, kdy jsou nutný. Jako teď. tak jen otrapaný: moc hezký, co stále platí:) pořád víc...
28.01.2008 21:59:00 lennerka
Príjemná atmosféra vášnivých nocí... pri Temži... pri Seine... a ani Hron nie je na zahodenie... to tajomné žblnkotanie v pozadí a vlasy všade, všade... ach :)
Nádherná báseň!
