Pocit...
Pocit...
Anotace: chvilka, o které mohu vážně jenom snít...
Dej mi ten pocit,
ještě jednou jedinkrát..
Dovol mi Tě políbit,
a láskou téměř umírat...
Dovol mi sledovat úsměv Tvůj,
poslouchat Tvůj hlas a každý projevený cit..
Ještě jednou se zaraduj,
dej mi ten pocit..
Pohlédnout na Tebe,
mít Tě vážně u sebe,
né jenom snít a koukat do nebe.
Srdce bez Tebe mě zebe...
Poslední šanci chytit Tě za ruku,
dívat se na Tebe,
říct jak moc Tě miluju,
a poté stydět se za sebe.
Vím že o té chvilce mohu jenom snít,
ale teď musím bdít
a vím, že tohle Ti nikdy nebudu moct říct
a můžu sebevíc chtít...
jsi jako chráněnná květina,
zakázené území,
tak krásně to začíná,
tak žalostně skončí.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
píše o ní každý možná proto, že je to jedna z nejdůležitějších věcí jejich života.. možná proto, že je v ní tolik pocitů, tolik myšlenek... každý jí cítí jinak, ale krásně, ať už bolí, nebo hřeje... pro tebe možná je klišé, ale pro ostatní něco, u čeho se potřebují "očistit" od myšlenek a pocitů... :) zkus o tom přemýšlet, co je vlastně na světě klišé... láska to nebude :)
01.03.2008 19:09:00 | D.a.r.k-A.n.g.e.l
