Návštěvnost
...Bez příchuti...
...Bez příchuti...
Anotace: Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...
..
Každá druhá vteřina
je bez příchuti
barmanky si za pultem
počítají šediny
z nabídek smilníků
zbyly tváře rozšklebené
o popel…
vanilkových doutníků,
který štípe ve výstřihu…
a ve škvírách na parketu
uvízl rytmus tanga
jak opilá snaha malíčků
polibky posílat
podkolením jamkám
když housle zešílely
z osnov vyrytých
do dívčích zad
převrátily kroky
hořících nedopalků
bizardní umělec
začal nadávat...
...nasládlé noty
narychlo přepudroval
oběšením bankovky
na podvazku...
...je zavřeno...
vteřiny jsou bez příchuti...
a tam někde po střechách
toulají se kočky...
které měly lízat
šrámy
z poskvrněných
rán...
..
.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskJe to dobře popsané,se zájmem jsem si to procítila,jak to chodí.
08.02.2008 21:30:00 | s.e.n
Mně to zní jako vystřižené z života alkoholičky nad ránem na konci každodenní činnosti... po noci kdy se zadařilo:P
:D
Jo, super:)
31.01.2008 11:48:00 | Favi
...bezva báseň, bezva text k písni, fakt pěkné :)
roboti našeptávají že to jsou QeCI ale těm nemůžem věřit
...nemají srdce!!! :o)
31.01.2008 00:49:00 | blue
minulý rok měli v Římě upě boží kočku na střeše, myslela jsem, že je živá, až asi po 2 dnech mi docvaklo, že je keramická. Třeba ty tvé kočky taky
30.01.2008 21:15:00 | její alter ego
Je dobře, že jsi tuto skvělou báseň, ze šuplíku vyndala!
30.01.2008 19:47:00 | Bíša
ona se nějaká ochotná kočka na bolístky najde ;)
jinak... jsem ráda, že je tu... dokonce si ji i dokážu představit, což je u mě značnej pokrok... a nebo... že bych už tě přeci jen malinko znala?? ... Nevím... ale prostě díky za ni :)
30.01.2008 19:09:00 | prostějanek