Pri rybníku
Pri rybníku
Že vidíš všade
toľko krásy
trebárs keď stromy
si našuchoria vlasy
a pozerajú sa na teba
v hladine rybníka
Jazerné zrkadlo
túžbou sa zahmlieva
a ja sa pozerám
skrze tvoje oči
ako slnko si tu
svoju tvár zľahka omočí
Hladina sa chveje
jak srdce v mojom tele
poď, neboj sa
ja verím, že tvoje ruky
ma objímu pomaly a jemne
a až sa to stane
zastaví sa zem...
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
Psst..
slyšíš?
Jemné vlnek šplouchání..
To jak si břeh
s břehem tiše vypráví..
Každé slovo,
co přes vodu je posíláno,
pohladí
a jako ozvěna se nese
rákosovou trávou..
:o)
Nádherná básenka..
a moc děkuju za pro mne nové slovo
"našuchoria"..
jsou totiž slovíčka, do kterých
se zamilovávám..
třeba když Šuměnka napsala, že zapadající slunce
je "starý ostychář", nebo džemo "mrákava"..
04.02.2008 11:10:00 | Cecilka
