Princezna zakletá do klece
z neklidu toužebně vyhlíží přes mříže ven.
Utéct však nemůže,
od smutky samoty,
dostat se skrz mříže pryč oknem ven.
Utíká čas a všechno se mění,
co bylo předtím, dávno už není.
Čas ten se už nedá vrátit,
naději však nesmíš ztratit.
Že vše bude časem lepší
a poznáš, co je to štěstí.
naději o štěstí jistě si musíme stále v srdci uchovávat, ikdyž někdy je to velice těžké..velice..:o(
27.09.2009 16:29:00 | Agniezka