Potahy luxusních kaváren
Potahy luxusních kaváren
Roztěkaně hořící cigareta
a neklidná vůně kávy.
Monstrózní ticho
rozbilo okenní tabulky.
Obvinění
těch velkých tmavých očí,
jež nepláčou, jež mlčí.
"...promiň..."
Opuštěný hrnek od kávy
a štiplavý popel z cigarety.
Bolavý křik,
neslyšně polknutý v hrdle.
A nehty,
zaryté do potahů
luxusních kaváren.
"Neprominu!"
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
´Koukam, je třeba si dávat pozor... Až půjdu s někým na kafe...
22.02.2008 00:24:00 | Richard LaFontaine
Hmm..báseň podobně-tématickou jsem taky dnes vkládala:-)Trefně a poeticky vyjádřeno..:)
03.02.2008 17:14:00 | Andrea Vatulíková
To BlackTangarine: Děkuju..Děkuju za tvůj komentář, Jako jeden z mála mi připadá upřímnej
03.02.2008 13:43:00 | brko
Těžko vyjádřit co si myslím o téhle básni, těžko popsat co ve mne vyvolala... A už vůbec nejde říct.. oh, chápu to..naprosto ti rozumím. Byla by to lež. Nerozumím ji, rozumím ji jen jak já chci.. představuji si o čem asi je... a to se mi na ní líbí nejvíce. Stejně tak i to, jak je napsaná.
03.02.2008 13:28:00 | BlackTangerine
