Konec a začátek

Chuť tvých rtů se vytratila
krutost života mě o lásku připravila
myslel jsem si že mám štěstí
místo toho jsem dostal tvrdou pěstí
naivita a nezkušenost byla katem
již se neprocházím přenádherným sadem
měl jsem mnoho a zas nemám nic
vzduch se mi vytrácí z plic
topím se na suchu
těžko bych na svůj život dostal záruku
stébla se chytám
přesto jen čekám
až to opět schytám
v agónii se zmítám
přesto jdu životem dál
krutosti již dost jsem se bál
vykročím znovu a zase
porážka nezazní v mém hlase
a i když budu stát nad propastí
navěky budu hledat náruč a v ní štěstí