Štětcem na nábřeží

Ten malíř, co nás maluje
štětcem na nábřeží,
musel zaspat dobu svou.

Z železného mostu padají
do řeky staleté smutky
(trochu to rezavě drnčí)

Rackové opile zanotují
a umělec se dává do práce
(barvu už má i ve vousu)

Město se koupe ve zlatě,
vítr třpytí se v řece,
přesně jak to má být.

Tak honem, než slunce zapadne
za komín dávno už vyhaslý,
tak špinavý a krásně zbytečný.

Tohle nemůže nikdy nakreslit,
říkám si a držím tě za ruku.
Pevně...