Anotace: Tak prosím promiň, zavřela jsem... Tahám lásku na provázku otevřenými okny uzavřených tváří Pierotů, nic není černobílý. /pořád to ve mně je, jenom to schovávám/
Na provázku
Si tahat za sebou
Celej svět
I s tím slaným svinstvem
Co chytám na jazyk
Když nebe pláče
/pod okluzní frontou/
Dort k narozeninám
S marcipánovou polevou
Kterou někdo orýpal
A nechal jenom kousek
Ve tvaru kosočtverce
/na Pierotově oblečku/
I když tě čas netlačí
Jako klaunská bota
Na patě
/hory/
Nezapomeň
Že jsi tu jen na návštěvě
/na pár minut/
Prosakující rákosím
V ruce špachtle
Na hlínu
Tváře od terpentýnu
Choulíc se k prázdným rámům
Zavřené galerie
,,U Srdce“
Ja som si tiež všetko ťahala na provázku, ale roztrhol sa, a keď som sa vrátila, aj to slané svinstvo z neba už pozobali chamtivé straky... :(
Krásná báseň, naozaj !
08.02.2008 19:19:00 | lennerka
libi se mi to moc. treba ten dort s kosoctvercem. jen ten konec - "U Srdce" - je prilis ohrany... ale jinak fakt moc pekne
07.02.2008 20:56:00 | Malá shnilá emotivní příšera
Ten konec je trefný, moc pěkné dílko, skutečně se povedlo a má myšlenku.
06.02.2008 18:00:00 | NikitaNikaT.
Je moc pěkná;)...člověk v ní nachází pořád něco nového...a rozhodně se nenudí;)
05.02.2008 22:02:00 | Severka