Živly lásky
Živly lásky
Anotace: Existuje pět živlů a nejvýše postaveným živlem jest láska
Nad nebem zuří vichřice
to láska se k nám žene
tu laská líbá na líce
a voní od ječmene
a voní jako boroví
lístek, co ti vkládá
do rukou básník medoví,
když sonety ti skládá
Dunivá země třese se
pod tíhou lásky, která již
ku našim srdcím nese se
a probudí tě jestli spíš
a probudí tě z ospalosti,
která se ti v srdci skryla
Vždyť spaní bez tak bylo dosti,
tak co kdyby ses probudila !
Zas moře bije na útesy
a vlna vlny tiše ptá se,
či smutně šumí „ Lásko kde si
ověnčena v pestré kráse“
Jak kdyby polkla rozum z moře,
vlna vlně odpovídá,
láska to je pouhé hoře
z které vzejde jenom bída
Když někde vzplanou požáry
tu lidská ruka jim hned brání
a roztrhá je na cáry
však vše před nimi neochrání
těm srdečním se nedá bránit
ti totiž lásku hltají
těch nemůžem se věčně stranit
a někde vzdychat potají..
to láska se k nám žene
tu laská líbá na líce
a voní od ječmene
a voní jako boroví
lístek, co ti vkládá
do rukou básník medoví,
když sonety ti skládá
Dunivá země třese se
pod tíhou lásky, která již
ku našim srdcím nese se
a probudí tě jestli spíš
a probudí tě z ospalosti,
která se ti v srdci skryla
Vždyť spaní bez tak bylo dosti,
tak co kdyby ses probudila !
Zas moře bije na útesy
a vlna vlny tiše ptá se,
či smutně šumí „ Lásko kde si
ověnčena v pestré kráse“
Jak kdyby polkla rozum z moře,
vlna vlně odpovídá,
láska to je pouhé hoře
z které vzejde jenom bída
Když někde vzplanou požáry
tu lidská ruka jim hned brání
a roztrhá je na cáry
však vše před nimi neochrání
těm srdečním se nedá bránit
ti totiž lásku hltají
těch nemůžem se věčně stranit
a někde vzdychat potají..
Autor Jacques Decoure, 10.02.2008
Přečteno 340x
Tipy 6
Poslední tipující: Chašmodský, Herjann Skald Vargstjern, *Norlein*, Já Esther Ruth
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Máš pravdu. Je to dobré přirovnání, tedy děkuji za něj, neboť člověku někdy rozpoložení zakazuje přemýšlet... (a člověk se na to polséze vymluví)
11.02.2008 12:17:00 | Já Esther Ruth
Díky za přivítání a co se lásky týče, tak by se dala přirovnat k zlaté minci, co tě hřeje na dlani, má svou cenu a máš zní radost, ale zároveň tě ten kov dokáže chladit a přinést ti smulu, závist a samotu.
10.02.2008 22:03:00 | Jacques Decoure
jak dalece je láska vůbec únosná... nevím... možná že to jen čtu ve špatné náladě... ale jako báseň je to dobré... jen k obsahu... jsem zrovna neschoppna se vyjádřit... ale jak říkám, líbí se mi to, jen tak dál, vítej zde.
10.02.2008 21:23:00 | Já Esther Ruth