Návštěvnost
Hrávám si
Hrávám si
co spatřím na rtech tvých,
hrávám si s slovy
do veršů skládaných
Hrávám si s oblázkem
když ze dna se vyloví,
pod svatým obrázkem
hrávám své pašije
Na šťastnou si hrávám zem
kde faleš nežije,
hrávám si s ozvěnou,
hádám co odpoví
pod mračnými nebesy
pro duši zasněnou
Hrávám si s peříčkem,
snad spadlo s větvoví,
hrávám si se jménem
na stěnu jsem ho psal
S pozváním hrál jsem si,
nikdo mě nepozval
U pevných stál jsem vrat,
za okny závěsy...
..
Se srdcem si NELZE hrát!
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk...je něžné Tvé pohrávání...vím,že bys žádnému srdci neublížil
22.02.2008 22:38:00 | Lota
Taky mám hravou duši, někdy až moc.
18.02.2008 10:23:00 | Psavec
Nádhera...máš naprostou prvdu, hrátky se srdcem se nevyplácí..jenom by mě zajímalo jak to děláš, že jen tvá slova umí tak krásně pohladit:-)
16.02.2008 09:53:00 | Lady Carmila
pohladil jsi mě ...děkuji
14.02.2008 06:54:00 | mamina
povedená báseňka...líbí
13.02.2008 16:45:00 | jedam
Je to tak...
13.02.2008 13:44:00 | Bíša
:-))hezky si hraješ..a kdo si hraje..nezlobí:-)))
12.02.2008 21:08:00 | isisleo
Ano, není smutná, a závěr je pouze varující...
J.s.
12.02.2008 20:10:00 | j.c.
U pevných stál jsi vrat na oknech závěsy
za nimi poznal jsi ty známé obrysy
ctěl jsi ji zavolat,rád bys ji uviděl
se srdcem si nelze hrát-proto jsi odešel.
To jsem si jen tak dokončila. Ovšem tvoje báseň
mně připadá docela veselá a hravá.Až na ten závěr.
12.02.2008 19:10:00 | s.e.n
S poslední větou plně sohlasím a docela jsem se nad celou básenkou silně zamyslela ... city jsou křehké, zranitelné. Srdce si nedá poroučet, i přesto, jak se dá na něj hrát ... stejně tak aj na ty city ...
12.02.2008 17:35:00 | NikitaNikaT.