Schází mi

Schází mi

Tvé něžné pohlazení,
tvé doteky plné něhy,
vášně,
tvé polibky z lásky,
tvůj zájem o mě.
Komu mám teď skládat,
svoje básně?
Ostatní říkají,
„Jdi si to jinam vykládat,
ty jeden blázne.“
Potuchy o lásce nemají.
My dva jsme si souzeni,
jako moře a břehy,
jako ptáci a nebesa.
Patříme k sobě,
tak jako do karet esa,
jako liška do lesa…
scházíš mi stále více,
tvůj úsměv, tvoje líce…
ve svém srdci tě nosím…
vrať se mi…
prosím…