Miluji tě, ač ta slova,
ve své duši zamykám
Vím, že je to moje chyba,
snad proto jsem stále sám
Pro sebe ta slůvka šeptám,
tvoji lásku měl bych rád
Ty však nejsi právě volná,
chodí s tebou kamarád
Jak si můžeš, děvče, vybrat,
když má ústa němá jsou
Budu slzy v skrytu ronit,
snad útěchu přinesou
Nechci já ti život křížit,
na to tě mám tuze rád
Soka bych se mohl zbavit,
nebýt to můj kamarád
Tak vám tedy štěstí přeji,
ač se v smutku utápím
Miluje tě, máš ho ráda,
na tom já nic nezměním
je zvláštní že až ve chvíli kdy ochutnáme pravou lásku,zbavíme se vlastní sobeckosti....moc hezká :)
01.03.2008 12:27:00 | En
..ano, kdyz Tvuj smutek neprehlusi lasku a nezatemni Ti zrak, pak je to Laska...
20.02.2008 15:21:00 | Pavelpaja
kdoví..
co bude dál..
možná..
ta láska jeho..
ještě neodplula v dál .o))
(jen jestli..by o ni ještě stál...)
19.02.2008 19:22:00 | Bean