Anotace: Nikdy jsem neměl ambice stát se básníkem, ale už dlouho jsem tu nic nepřidal a tohle dílko se mi nezdá špatné.
Na konci lžičky z hliníku
Polykám slova potichu
Bez naděje a bez díku
tiše jak ryba v rybníku
Omámen vůní vanilky a kávy
Marně hledám cestu za tebou
Sním o louce plné trávy
Kde sníval bych s tebou
Na talířku s modrým okrajem
Jako má útěcha pudink tuhne
Tuhle hru už nedohrajem
Zase pohled mi k tobě uhne
Na konci malé vidličky
Poslední sousto polykám
Tvé oči jak perličky
Modré, až se zalykám
Jako odraz v křišťálovém skle
Nemůžu s tím takhle žít dál
Ani nevíš jak moc je mi zle
Dnes nejsem nic, býval jsem král
Na konci ostrého nože
Je jediné řešení
Odpusť jí můj bože
mě dej zapomnění
Poezii ráda čtu, jen jí moc nerozumím. Takže tenhle koment asi nebude takovej: Prostě jen- je v tom všechno:) a mně se to líbí:)
30.03.2008 00:00:00 | Barunka=o)
já být tebou, bych ty ambice zvážila ;-)
jsem totiž okouzlena, je opravdu moc krásná a něžně bolavá, piš dál, prosím...
21.02.2008 21:47:00 | Erion Fate
Je to pekné...síce som tam mala trochu problém s čestinou ale veľmi dobré...
21.02.2008 19:41:00 | Mišiačik