Básník je malíř i milenec okamžiku.
Když touha v nitru napění,
jako šumák v dětské dlani,
spěchá z duše ke světlu.
Někdy je příběh jemný, jindy zas
hřmot a běsnění, jako když láva
chystá se ze sopky ven. Tak vzniká
báseň, obraz i zrození.
Když kůže milenců dotkne se,
a v prudkosti citu je síla úhoře,
a vlny jejich těl rozprostřou se
na lože, tak začíná zrození okamžiku.
Děkuji za komentík Hančí, zastavím se u tvých básniček ještě víckrát. U tvé pohádkové moudrosti.
A měj se voňavě, jak mi vždy píše naše Cecilka :)
24.11.2006 15:55:00 | Koprtinka