Sám
Sám
V pletencích Tvých vlasů
jsem se utopil.
Hodiny jsem, lásko,
ze Tvých očí
pil.
Noc co noc,
ve Tvé společnosti,
stoupal jsem ke hvězdám.
A neviděl jsem klenot,
který vedle sebe mám.
Já dýchal Tě,
jak čistý vzduch.
Jídal,
jak snídani.
Za tmy jsem Tvou rosu
cítil na dlani.
A najednou jsi pryč...
stala ses cizí.
Ve schránce Tvůj klíč,
jako v hrobě mizí.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
u jednoho příběhu došlo k odpisu
na základě jednoho..
ze schránky
dopisu
dopisy jsou poslem změny
někdy je vítáme..
a jindy..
jsme němí..
24.02.2008 22:07:00 | Bean
hroby do lásky nebo láska do hrobů....? tak tomu se říká.... trochu smutná předjarní *něco* :-)v
24.02.2008 10:13:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
