Sen

V noci jsem měla zvláštní sen
z těch, které rána mění.
Řekla jsem: "Pane, unes mě
někam, kde nikdo není".

Pak na perutích svobody
a na křídlech mých vlasů
jsme zastavili pochody
všepozemského času

a prožili jsme krásné dny,
možná i celá léta,
kdy vášní svou jsme plnili
kouty tohoto světa.

Pak zapraskalo v hodinách...
ty rozběhly se hbitě
v momentě, kdy jsem zjistila,
že čekám tvoje dítě.

A naše stopy mizely
ze břehů v bílé pěně,
tys naposled mě políbil
a vrátil se k své ženě.