Sen sochy
Sen sochy
Anotace: Nevím...Vůbec nevím, jestli nejsem jediná, pro koho to má hlavu a patu :-)
Nehostinnost
Tvého krásného JÁ
Rozpraskané rty
Políbené zatměním Měsíce
A tajemné potůčky slz
Brázdící temnou tvář
/až do svítání/
Stojíš v uličce touhy
Chceš se stát člověkem
/ale hlavou zeď neprorazíš/
Učíš se snít
V peřinách s motivem štěstí
/jak vlastně štěstí vypadá?/
Chtěl bys chytit motýla
S barevnými křídly
/ten latinský název si stále nepamatuješ/
Zatím ale
s páskou přes oči
zapomínáš
že ne krása, ale srdce
dělá ze soch lidské duše.
Komentáře (8)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Smutněnko ... předně bych moc rád poděkoval za návštěvu ... mile mě potěší komentík od někoho neznámého ... a v Tvém případě je radost dvojnásobná neboť to jak píšeš je skvělé ...
Netroufám si tvrdit, že rozumím, ale ta vnitřní síla nebo lépe hloubka tohoto dílka je mrazivá ... pročetl jsem si více básniček a rozhodl nechat komentář u této ...
.
Přeji vše dobré ... a ještě jednou dík...
06.03.2008 09:01:00 | vapiti
rozhodně nejsi jediná :)
a moc krásně jsi to napsala...jako by mi to mluvilo z duše...
28.02.2008 14:57:00 | 0-0
Věk opravdu sedí. K "básničkování" mě donutily nějaké nepěkné zkušenosti, takže...z toho to asi plyne.
Mockrát děkuju, vždycky mám celý den radost, když se básnička líbí.
28.02.2008 06:28:00 | Princezna.Smutněnka
Tak to jsem si oddechla - nešálí mě zrak, ani nemám fata morgánu :-)
27.02.2008 20:11:00 | Princezna.Smutněnka
