Shakespeare

Bože můj, co tě to zase napadlo?
Copak sis připomněl prastaré říkadlo?
Myslel sis snad, že kamarád taky rád?
Blázínku můj, já musím se ti smát!

Jak ti jen naznačit, že tebe mám ráda,
Zatímco Honzu, mám za kamaráda?
To s tebou se tak hezky povídá,
To vedle tebe se tak krásně usíná!

To tvůj smysl pro humor, se mi tak moc líbí,
Ten Honzův, má pro mě menší chyby!
To s tebou se mi tak dobře prochází,
A Honza vážně není ten, koho bych žádala,
O pomoc z nesnází…

To tvůj úsměv je zrcadlem mého,
Na tebe se směji, ne na něho!
To Bottom svedl Pucka z cesty,
Lesander ať si hledí své nevěsty!
Helena se jeho ženou stane,
Ale Pucka nedostane!