Anotace: smutné pocity ... jednoho okamžiku
Šálek bez ouška
Který se směl naposled dotýkat Tvých rtů
Schovávám
Polibky
Které jsi mi nestihl dát
Postrádám
Není nic lidského
Na loučení
které rve srdce z těla
Andělská křídla
Svým dotekem
Tolik by rány zhojit chtěla
Když srdce Tvé s mým nebije
Mlčení prázdných dnů
Když tu nejsi
Zasněží popel shořelých snů
Co chceš přej si ….
18.03.2008 09:36:00 Šerpík 1
.. a taky prostor pro dotek,
léčivý, co rány hojí.
A pro šálek, co je teď bez ouška
a který se opět se rty spojí.
15.03.2008 19:37:00 Cecilka
Smutné pocity jednoho okamžiku,
který vzal, ale taky dal..
nejenom báseň, i velkou náruč citu..
a prostor andělovi, aby vešel dál..
:o)
13.03.2008 12:17:00 NikitaNikaT.
Já se zblázním, jednou z Tých veršů umřu ... v dobrém smyslu. Nádherné, skutečně, smekám!
13.03.2008 07:37:00 Lady Carmila
přeji si...ještě další veršeeee!!!!! krásné...moc citlivě napsané...