Dospívání

V každé možné i nemožné chvíli,
Myslím na to, co dělá můj milý,
Na to, jak vždy, když se rozesmál,
Jakoby zlatý vzduch kolem mě vál.

Jak hleděla na něj jsem skrz kapky deště,
A v duchu ho prosila: Líbej mě ještě,
Dlouze se dívala, dávala znamení,
Ať podlehne milostnému mámení.

Směšné se zdálo, že právě ta,
Co z každého vztahu odlétá,
Podlehne tomu, čemuž se smála,
Když ještě byla holka malá.

Co je to láska? Je to ten cit,
Co nutí mě s tebou i v noci být?
Pak slečna se ze mě asi stala,
Když jsem se tobě odevzdala…