Miláčku spíš?
Mám v ústech zralou třešni..
Nechceš ji ochutnat..?
Miláčku spíš?
Mám v dlaních jahody..
Smím Ti je dát..?
Miláčku spíš?
Jsem jako jabloňový sad..
Svou vůní chci Tě zmást..
Miláčku spíš?
Prohlédni temnou nocí..
Spatříš mě u svých dveří stát..
Milášku spíš?
Když vpustíš mě teď dovnitř..
Slibuju, že Tě budu hřát..
Něžně Tě pohladím
a zašeptám Ti lásko..
Obejmu do dlaní
a probodnu Tvůj dech..
Uvidíš miláčku,
že až k nám vstoupí ráno..
Uletím oknem..
A večer přijdu sem..
.
.
Jsem Tvůj sen..
...někdy bývají sny krásnější než realita a z těch snů
musíš žít , když se ti ta realita hroutí pod rukama...
Nevím ...ale přesto si myslím , že básenka má něco do sebe , musela vystoupit ze snu , aby mohla existovat v
tvé realitě v okamžiku , kdy jsi ze snů tvořila tuto básen´ Jirka
16.03.2008 12:56:00 | kavec