Její řasy mne vitaly
s otevřenou náručí
Naše rty se tulily
ve vzájemném područí
Když usnula krásnou unavou
četl sem si stránky slabikáře
psali v něm o naši lásce
a o našem životě
a o ní, o mě a o mase
Pozoroval sem ji při chůzi
Když dávala nohy od sebe
já, člen mistni lůzy
měířil přímo do nebe
Až když se do nás víc lásky nevejde
řeknem si sbohem
a na vždy se rozejdem