Labuť

Labuť
Pod přikrývkou teplé něhy,
překonávám zimní sněhy.
Po kachličkách kráčí boty,
pár spjatých těl,
máš pro mé bytí noty,
teď abych opět díky pěl.

Polibek tvých něžných úst,
přerušil ve mně lásky půst,
nastartoval nové dění,
v noci,ve dne, při rozednění.
Se šarmem vánku,
otočilas další stránku, velký list,
poznáme snad mnoho míst.

Po vzoru bílých labutí,
chci mít křídla věčných perutí.
Krok za krokem,
dnem za dnem,
poznávám se se svým snem.
Posloucháme lásky hlas,
který vychází ze mne, z tebe, prostě z nás.