Večerní štěstí

Přicházím domů chvíli před Tebou.
Své znavené tělo odevzdávám horké vodě.
Otevírám okno
a do pokoje tiše vchází vlahý dech večerních ulic.
Na koberci bliká světlo lampy.
Uklízím ranní zbytky kávy
a popel
a prach.
Rovnám záhyby prostěradla a ulehám,
čekajíc na Tebe.
Jsem šťastná.
Unavená, rozlámaná
...ale šťastná...