Anotace: +++
Vločka za vločkou
z nebe padá
já ve snehu bělostném
sedím sama.
Slza za slzou
z očí se roní
myšlenky zbloudilé
hlavou se honí.
Z ohnivého srdce
zbyl jen led,
probodl jej šíp -
na hrotu jed.
Teď křehké tělo
ve sněhu
černý anděl tam
skryl svou něhu.
S každým ledovým pírkem
uhasíná naděje poslední
jak umřel ďábel
nikdo se nedoví.