Kradu...
Kradu...
Když se stíny se zdí mazlí
a tvůj dech mé tělo obtéká
má duše se změní v kopretinu
a zvolna si rosu obléká
Svítá – den vraždí naši noc
Ty ležíš a víčka Ti zamkl půlměsíc
Jdi jí přeci na pomoc!!!
Zachraň nám těch vteřin pár
zašeptej:“Bludičko!“
a přitul se blíž…
i když to bolí….. je to dar
už teď mám na zádech vypálen kříž
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Dobrá, líbila se mi, akorát na to "přeci" jsem přece jenom asi alergický, ale to je nakonec celkem jedno.
25.03.2008 18:03:00 | CorrimsonTom
..hmm moc pěkná...a nic se neboj zase se najde, jen si to chce všímat znamení a správně si je vyložit...
22.03.2008 11:49:00 | Mácha
