Brzy
Brzy
Lapám Tě do síťky pohledů,
a špendlím v paměti.
Brzy mi zas uletíš.
Brzy.
Polykám tajné slzy.
Zas napadne sníh,
mráz mě bude svírat.
Do očí mi padne prach,
já nebudu ho stírat.
Víš, že neuklízím ráda,
ať prach klidně padá.
Za to smetí v očích
začínám být vděčná.
Samota je nebezpečná.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Samota je krutá, denně se z ní vymotávám, proto vracím se, denodenně, vstávám a uléhám 1***Robot píše BYT :-)
26.03.2008 10:16:00 | cevert
nádhera, melancho se jen lije... samota je ještě taková asertivně snesitelná, ale ti její kamarádi, co za ní docházejí na návštěvy (a pak nechcou z bytu ven), ty nemám rád...
25.03.2008 23:34:00 | drsnosrstej kokršpaněl
To je tedy víc smutné než nostalgické, obávat se ztráty když něco sotva začíná, ale určitě to má svůj důvod a možná i smysl..
24.03.2008 13:50:00 | sioned
