Kolikrát

Ve světě racionálního žití
vidím nás dva
zcela realisticky.

Ve tmě
stáli jsme tam.
Jen jedna /teď už debilní/ žárovka
svítila.

Svítila na neopakovatelný okamžik
Svítila na můj tlukot srdce
/po sté: na tvůj úsměv, který miluji/

Kolikrát

Kolikrát na mě ještě svými city ušetříš?

až mi praskne v ruce,
moje vyrvaný srdce,
praskne i ta /debilní/ žárovka,
která všem očím kolem nás
dala najevo
jak umim prosit.