Pod deštníkem
Tvých prstů
toužím po milování,
ale buldozer spánku
přikrývá vědomí
víčky
mimotělní tmy
Jako mimino
mně krmí
lžičkami snů
pro každodenní ráno
nesplnění
Odcházím z ložnice
od hromádky kostek,
která v peřině skrývá
můj zdroj ženství
Tvou vášeň
zamknutou
do těla s jedinou touhou
spát,
ještě chvíli spát
Hezký den, lásko,
šeptám očima,
když potichu
opouštím dům
Půvabné mimino
do krásy se halí
a úsměv přiospalý
popohání spěch
Ty kostky (snad domino)
chvíli tu ještě nech,
pak zašeptá ti z dáli
tvého spáče dech
***
Jiří senior
25.03.2008 20:27:00 | j.c.
... někdy se zase tělo za každou cenu spánku brání.. a stejně.. v náručí je pak úžasné usínání...
25.03.2008 12:38:00 | Šerpík 1