Povzdech

Prázdnou náruč plní vzpomínky,
černá tma - plamínky svíček,
cestička lásky sypaná kamínky,
snových chvil zamčených do víček.
Říkání písmenek tvaruje úsměvy,
šumění lesa promlouvá do duše,
co v objetí milé doteky nepoví –
to srdce bez skrupulí rozhlásí suše.
Jeden a jedna - že žiji pro sebe,
on někde tady a ona tam,
hlavy se točí, když plachtí do nebe,
je nádherná Láska - jíž nežiji sám!