Návštěvnost
Doteky z talířku s pomerančem
Doteky z talířku s pomerančem
a mně zpeckovatěly všechny strachy
v klíčky vzkříšených nadějí
Mé city
opět nabobtnaly v dužinu
života
A na slupky
jsme si vzájemně namalovali
smajlíky
Setkání
s bodem oranžovníku
přináší
věčné kouzlo citrusu
do metafor všednosti
Hořkost bílých mezibrán
jen násobí
excelentní chuť bitteru
lidského kalichu
Zase kveteme touhou,
lásko,
a pestíky agapé
zvěčňují vášeň
na přátelství
v prolínání těl
při milování
i vnitřním růstu
z domova
pro domov
Střecha je jen
fiktivní nebe
křehkého člověčenství
Pomeranč
v Tvé dlani
ví své…
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisktssss, Ty toho naděláš s jedním citrusem... ;-)
09.04.2008 23:48:00 | G.P.
...hele holka, vždyť ty mi při mé návštěvě u tebe bereš dech...
04.04.2008 11:17:00 | Lota
Ty smajlíky na slupkách určitě takhle vypadaly :o*
Vitamíny z hřejivých dlaní podané mnohonásobně vitamínovaly.
02.04.2008 12:54:00 | Šerpík 1
Už vím, že touha voní po pomerančích. Hezká básnička.
31.03.2008 13:13:00 | J.Švihovský
dost dobrý...ba ne, jinak...krásná báseň plná úžasných obratů...to už je lepší, ha :-)
30.03.2008 18:07:00 | Elča
pecky rozlousknuté ...
a jádra?
strach nebo naděje..?
***
Jiří s.
29.03.2008 17:40:00 | j.c.
prostě nádherná věc 1***
28.03.2008 08:52:00 | cevert
Moc krásná...taková pozitivní...;) pomáhá...proti chmurům...;) *
27.03.2008 20:13:00 | Severka
...má vůni i barvu radostí návratů... :-) Ne návratů do minula, ale těch "v přítomnosti", přerozených, "do nového"... nedokážu to přesně popsat, můj pocit je trošku za slovy, ale myslím, že to chápu, prožívám teď cosi podobného a je tam radost... moc radosti..
27.03.2008 07:30:00 | Pavelpaja
abych řekl pravdu,nerozloštil jsem tu sofistikovanou záležitost zda se vteřiny odečítají či sčítají...
ale na zrající pomeranče v dlaních nedám dopustit....
:-)
27.03.2008 00:55:00 | jedam
Tak hodně vitamínových přídělů vám vinšuju :-)
26.03.2008 20:05:00 | Alci